na Blog.cz

Chviličku práce mi dalo vymyslet název pro tento článek. Řekněme že tenhle bude trochu netradiční, než na které jste u mne normálně zvyklí (co se to na tomto světě děje, že?).

Možná si někteří z Vás všimli, že četnost nových článků se diametrálně liší od toho jak to bylo dřív. Někteří už možná očekávají kdy oznámím že s blogem končím, případně že se stěhuje etc. Ne, nic takového můj blog nečeká. Ve své zašívárně jsem se až moc zabydlela, než abych ji brutálně opustila.

Chci tím jen říct, že pokud jsem šťastná, nehledám deprimující inspiraci tolik potřebnou pro tvorbu nových článků (ano, mohla bych psát o tom jak je hrozné že se miliony schovávají v podlahách a krabicích s vínem, že státní maturita z matematiky byla přehnaná a že je hrůza jak náš národní hokejový tým hraje na MS...ale...proč bych to dělala?)....můj kousavě jízlivý smysl pro humor si dává padla. Možná tím někoho zklamu...ale spíše více lidí potěším. Po hektickém uzavírání známek (a po odchodu divného pocitu z toho že budu za pár týdnů na škole nejstarší a za rok budu mít téměř odmaturováno) a plánovaném focení (které pokud se povede tak jak jsem namyslela, bude naprosto excelentní), se vrátím. Doufám že Vás to tedy neodradí od návštěv mého blogu a doufám, že budete přispívat svými názory pod články.

Zrovna teď mne osvítil nápad, že začnu psát svůj cestovatelský deník. Dobře, to byl pouze chabý pokus o vtip. Nicméně dnešní den byl tak šílený, že jsem prostě nebyla schopna zadržet své ruce aby nezačaly tenhle článek vůbec psát.

Začalo to vlastně už včera večer...respektive v noci, kdy mne a jednu známou osvítil nápad, že bychom se mohly sejít v Hrušovanech n/J. Zhruba o půl 1 ráno bylo rozhodnuto kdy a kde se sejdeme. Noc na dnešek byla vážně otřesná (když vezmu v úvahu že jsem spala dohromady asi 4 hodiny).

Krom toho, že autobus do Znojma byl dnes nacvakán k prasknutí, proběhlo vše v naprosté pohodě. Dokonce jsem se přistihla že cestou přemýšlím nad úplnýma kravinama a to mne tak nějak donutilo se těšit na cíl mé cesty. A hlavně na lidi se kterýma jsem se strašně dlouho neviděla (a někteří mi i docela chyběli).

Když se nad tím zamyslím, dnešní základnou byla bezesporu Fontána. Povidáním si nad kofolou jsme tam s kamarádkou strávily asi 3/4 dnešního dne. Nejprve jsme tedy byly pouze 2. Pak se k nám postupně začli nabalovat další lidi (kteří sice seděli hned u stolu vedle toho našeho, ale naší přítomnosti si vůbec nevšimli :D...ale alespoň byl prostor na to si pořádně popovídat). Když se tedy tyto 2 stolové ,,buňky" sloučily ke stolu 1, proběhlo další plánování. Hokej. Následoval přesun do patra Fontány kde se začli nabalovat další příchozí a sledovali jsme tak nějak na půl zápas a dělali kraviny.

A vše to vyvrcholilo tím, že jsme utopili sirky asi ve čtvrt litru piva. Chtít to udělat naschvál, řekla bych že se nám to nikdy nepovede. Každopádně skok krabičky do sklenice byl přímo epický.

Dnešní den bych řadila rozhodně k tem lepším. Strávený na dobrém místě s dobrýma lidma a s dobrou zábavou. Doufám, že takových dní bude více. A teď mne omluvte...jdu inhalovat vůni cigaretového kouře, se kterým se dostávám takřka do 7. nebe. Díky všem :)

Can´t you see, what have you done to me?

Go away, I don´t want to bleed

You can´t feel, but I can feel you pain

You are me, so now who is shame

Rip your head, because I can not think

Suck my blood, I want another drink

Jab my eyes, so you can´t see me

No more pain, which you can bring me

Leave me be, I want to be alone

Set me free, I´m not you anymore

I´m afraid, afraid of me and you

We will die, nothing what I can do

Mindfuck

is going to blame you

Motherfuck

your deeds will kill you

No more times

you will be saved

Next time

this will be the end

In my head, together we can´t live

Fuck you bitch, I´ll give another hit

I will bleed, and you will feel the lust

I kill myself, so I´ll kill both of us

Mindfuck is holding me

Mindfuck is holding you

Mindfuck is holdind us

We will turn into the dust

Po delší přestávce kdy bylo více méně ticho po pěšině tu máme další text z dílny Schizmic. Autorem se pasoval Hulk a jak se mu povedl můžete posoudit Vy.

Ref.

Hate should heal me

Not to kill me

I want back my fucking mind

And memories I can not find

1.

No hope no cure

Here's the hate, so pure

No live, no death

Face of hate no breath

Save me, heal me

Don't let me fall apart

Punch me kill me

You want it from the start

Ref.

2.

Show me your face of hate

If you dont - I kill you straight

Start worship, your own hate

I want it now change the fate

He brings you only pain

Over and over again

Stop to be his blind doll

Don't let your life, don't let it fall

Face

Face

Face

Face of hate...

Ref.